Francouzského prezidenta Emmanuela Macrona čeká potenciálně bouřlivých pět let bezvýchodné situace poté, co jeho centristická aliance nezískala absolutní většinu v nedělním druhém kole parlamentních voleb, jen několik týdnů poté, co byl znovu zvolen do Elysejského paláce.

Voliči masově podpořili krajně pravicové Národní shromáždění a levicovou koalici NUPES, čímž Macronovi odepřeli vládní většinu.

Podle konečných výsledků získala Macronova koalice Ensemble 245 křesel oproti 345 křeslům v předchozí sněmovně . NUPES, vedená krajně levicovým bouřlivákem Jeanem-Lucem Melanchonem, získala 131 křesel, zatímco Národní shromáždění Marine Le Penové 89 křesel.

Druhé kolo hlasování rozhodne o složení Národního shromáždění, dolní komory parlamentu. V prvním kole hlasování minulou neděli se Macronova koalice stran utkala s aliancí NUPES, což u některých Macronových příznivců vyvolalo obavy, že popularita francouzského prezidenta prudce klesla.

Macronovi příznivci se v neděli zarazili poté, co několik významných stranických osobností, včetně předsedy Národního shromáždění Richarda Ferranda a Christopha Castanera, Macronova stranického biče v odcházející sněmovně, přišlo o svá křesla. O své křeslo přišly také ministryně zdravotnictví Brigitte Bourguignonová a ministryně životního prostředí Amélie de Montchalainová, což pravděpodobně povede k jejich rezignaci, jak je zvykem již od Sarkozyho éry.

Nově jmenovaná premiérka Elizabeth Bornová, která získala mandát v Normandii s těsnou většinou, prohlásila, že se bude snažit rozšířit svou podporu v parlamentu a vytvořit “akční většinu”.

“Tato bezprecedentní situace je pro naši zemi rizikem vzhledem k situaci, které čelíme doma i v zahraničí,” řekla a přiznala roztříštěnost hlasování a výzvy, které nás čekají. “Ale je to hlasování, musíme ho respektovat. Jako největší skupina v parlamentu máme zvláštní odpovědnost.”

Melanchon, jehož levicová koalice vznikla před necelými dvěma měsíci, ve svém typicky bojovném projevu k příznivcům prohlásil, že výsledky jsou znamením “porážky prezidentské strany”.

“Podařilo se nám dosáhnout našeho politického cíle… svrhnout (prezidenta), který tak arogantně kroutí rukama země a který byl zvolen za neznámým účelem,” řekl.

Macron v dubnu získal 59 procent hlasů, zatímco Le Penová 41 procent. Třetí Melanchon obvinil Macrona, že byl zvolen neúspěšně, a slíbil, že ho vyzve v parlamentních volbách.

Od dominantní síly k relativní většině

V situaci, jaká tu nebyla od 80. let minulého století, bude mít současný francouzský prezident relativní většinu, což znamená, že se svými 245 křesly bude mít největší skupinu v parlamentu, což je však hluboko pod hranicí 289 křesel potřebných pro vládní většinu.

Pokud by se výsledky voleb potvrdily, znamenalo by to, že parlament bude paralyzován a Macron bude mít potíže se schvalováním jakýchkoli zákonů, včetně svých kontroverzních plánů na reformu nákladného francouzského důchodového systému.

Výsledky pravděpodobně povedou k několikatýdenním jednáním, při nichž bude Macron hledat spojence z konkurenčních stran. Konzervativní strana Republikáni, která získala 61 křesel, je potenciálním spojencem a mohla by být oporou Macronova druhého funkčního období.

V konzervativním táboře se již v neděli objevily spory o to, zda uzavřít dohodu s Macronovou koalicí Ensemble. Bývalý konzervativní ministr Jean-François Cope v neděli vyzval k “vládnímu paktu” mezi Republikány a Macronovou koalicí, aby se “potlačil vzestup extrémů” ve Francii, ale prezident Christian Jacob řekl, že strana “zůstává v opozici”.

Vzhledem k těmto rozdílům je pravděpodobnější, že spolupráce bude fungovat na ad hoc bázi, což znamená zdlouhavá jednání o právních předpisech a nestabilních dohodách. Vláda bude moci využít i kontroverzní nástroj přijímání zákonů prostřednictvím dekretů.

Macron však bude potřebovat desítky konzervativních poslanců, aby mohl prosadit jakoukoli ze svých reforem, což v neděli vyvolalo zvěsti, že by mohl do roka a do dne vypsat předčasné volby. Francouzský prezident vypadal v neděli velmi oslabeně, ačkoli zahraniční politiku považuje za svou chráněnou kompetenci.

Vítězství extrémů

Výsledky parlamentních voleb potvrdily restrukturalizaci francouzské politiky: voliči podpořili jak krajně levicové, tak krajně pravicové kandidáty.

Největší opoziční stranou v parlamentu se stává NUPES, kterou tvoří krajní levice Nepodrobené Francie, Zelení, komunisté a Socialistická strana. V jejím čele stojí Melanchon, který chce vystoupit z jednotného velení NATO a nedodržovat ty body smluv EU, s nimiž nesouhlasí.

V neděli Melanchon slíbil, že NUPES se stane “nástrojem boje” proti Macronově koalici, protože jejich “vize” jsou zcela protichůdné. Prvním horkým bodem může být Macronova ambice posunout věk odchodu do důchodu na 64 let.