Nedávná studie provedená univerzitami ve Velké Británii, USA a Číně vyvolala obavy z dopadu klimatických změn na kvalitu a cenu českého piva. Češi, kteří jsou známí svou láskou k pivu a širokou škálou vyráběných piv, mohou čelit problémům při udržení kvality a dostupnosti svého oblíbeného nápoje tváří v tvář měnícím se klimatickým podmínkám.

Dabo Guan, ekonom zabývající se změnou klimatu na University College London a jeden z hlavních výzkumníků podílejících se na studii, poukázal na dopady změny klimatu na pěstování ječmene, který je klíčovou složkou piva. Měnící se klimatické podmínky představují problém pro produkci ječmene, a tím ohrožují kvalitu a dostupnost piva, zejména v České republice.

Podle Dabo Guana, se ječmenu, který je klíčovou složkou piva, daří v relativně chladnějších oblastech, jako jsou země východní Evropy a Kanada. S předpokládanými dopady změny klimatu, včetně zvýšeného tepelného stresu, se však očekává, že mnoho z těchto regionů, zejména ve východní Evropě, bude čelit značným ztrátám v produkci ječmene. Klimatické modely naznačují, že měnící se klimatické podmínky by mohly ohrozit dostupnost ječmene, což může následně ovlivnit výrobu piva.

Ivan Tučník, odpovědný za udržitelnost v Plzeňském Prazdroji, přední české značce piva, zdůrazňuje, že pivovarské společnosti jsou hluboce znepokojeny zranitelností ječmene, klíčové plodiny používané při výrobě piva, vůči dopadům klimatických změn. Zdůrazňuje, že změna klimatu představuje pro pivovarnický průmysl významné ekonomické riziko, protože by mohla potenciálně narušit dostupnost a kvalitu ječmene, který je pro výrobu piva klíčovou surovinou.

“Jsme svědky nárůstu volatility, kdy výnosy plodin rok od roku kolísají,” poznamenává Ivan Tučník.

Vysvětluje, že zatímco v roce 2021 byla úroda chmele výjimečná, v předchozím roce byla jedna z nejhorších. Tato nepředvídatelnost je škodlivá jak pro zemědělce, tak pro pivovary, protože narušuje stabilitu a konzistenci dodavatelského řetězce pivovarských surovin.

Ve snaze řešit tento problém spustil Plzeňský Prazdroj projekt For Hops, který využívá techniky precizního zemědělství ke stabilizaci výnosů. Cílem projektu je prostřednictvím partnerství se společností Microsoft a dalšími zainteresovanými stranami z pivovarnického průmyslu vyvinout software, který zemědělcům poskytne rady pro optimalizaci využití zdrojů. Podle vedoucího oddělení udržitelnosti Plzeňského Prazdroje je cílem zvýšit efektivitu produkce chmele, což v konečném důsledku zmírní dopady klimatických změn a sníží kolísavost výnosů.

Podle nedávné studie nemá většina pěstitelů chmele (80 %) v Žateckém kraji, největší chmelařské oblasti v České republice, přístup k vodě na zavlažování. V důsledku toho jsou nuceni spoléhat na celoroční shromažďování vody v nádržích, což vede k omezené zásobě vody, se kterou je třeba pečlivě hospodařit. Cílem našeho projektu je řešit tento problém a poskytnout zemědělcům poznatky o optimálním načasování zavlažování, aby se maximalizoval výnos a kvalita. Využitím dat a technologií můžeme zemědělcům pomoci činit informovaná rozhodnutí o tom, kdy a jak efektivně využívat omezené zdroje vody pro pěstování chmele.

Předpovědi jsou vytvářeny na základě dat shromážděných ze šesti pilotních farem rozmístěných po celém Česku. Tyto farmy jsou vybaveny pokročilým systémem kamer, senzorů a meteorologických stanic, které shromažďují komplexní informace. Analýza dat provedená společností For Hops odhalila, že sucho a nestabilita počasí jsou hlavními faktory způsobujícími narušení produkce plodin, což se shoduje se závěry výše zmíněné studie. Tento přístup založený na datech nám umožňuje lépe porozumět problémům, kterým čelí pěstitelé chmele, a vyvinout strategie pro zmírnění dopadu klimatických změn na výnosy plodin.

Stále nepředvídatelnější povětrnostní podmínky představují pro zemědělce problém při plnění přísných požadavků na pěstování sladovnického ječmene. V důsledku toho se podle pana Tučníka mnoho zemědělců rozhoduje přesunout svou pozornost na jiné plodiny. Měnící se klimatické podmínky narušují tradiční zemědělské postupy a vyžadují adaptační strategie pro udržení kvality a výnosů plodin.

“Uvědomujeme si potřebu podporovat pěstitele ječmene vzhledem k tomu, že v posledních třech desetiletích se v Česku zmenšuje plocha pěstování sladovnického ječmene,” vysvětluje pan Tučník. “Toto snižování produkce ječmene zvyšuje tlak na dostupnost této klíčové suroviny pro pivovarnictví. Proto aktivně hledáme způsoby, jak podpořit a udržet pěstování sladovnického ječmene, abychom zajistili stabilní dodávky pro pivovarnický průmysl.”

Studie provedená Guanem a jeho kolegy výzkumníky upozorňuje na možné napětí na trhu a výrazné zvýšení cen piva v důsledku poklesu produkce. Tento dopad by se projevil zejména v zemích s vyšší spotřebou piva, jak vysvětluje akademik.

Podle Guana by v České republice mohlo dojít k pětinásobnému zvýšení cen piva. To by znamenalo, že současná cena kolem 50 centů za plechovku by se v případě extrémních veder mohla potenciálně zvýšit na 3 až 4 eura. Takto výrazné zvýšení cen by mělo dopad nejen na cenovou dostupnost, ale také by ohrozilo ceněnou kulturu pití spojenou s pivem v regionu.

Kromě potenciálního zvýšení cen piva by mohla být ovlivněna i jeho chuť. Chmel odrůdy Saaz, který je hojně využíván českými i zahraničními pivovary, se pěstuje právě v žatecké oblasti Čech. Replikace jedinečných vlastností tohoto kmene v odlišných klimatických podmínkách se však ukázala jako náročná. To by mohlo mít další dopad na chuť a kvalitu piva, což pivovarskému průmyslu přidává další vrstvu obav tváří v tvář klimatickým změnám.

Ivan Tučník varuje:

“Bez chmele není pivo, jak ho známe a jak si ho všichni vychutnáváme.”