S ruskou válkou na Ukrajině, která zuří na jeho prahu, Polsko tají dech.

Cítí se zranitelná na dvou frontách, protože počet uprchlíků přicházejících do země narůstá a vojenská základna poblíž její hranice s Ukrajinou byla napadena.

Podle nejnovějších údajů OSN se přes 1,7 milionu Ukrajinců jako první zasahující v jedné z největších evropských uprchlických krizí od druhé světové války rozhodlo uprchnout do Polska.

Někteří jdou dál, ale většina se rozhodla zůstat kvůli kulturním, jazykovým nebo rodinným vazbám. V důsledku toho počet obyvatel v polském hlavním městě Varšavě za poslední dva týdny narostl o 15 %.

Z hlediska bezpečnosti zvoní i poplašné zvonky. O víkendu Rusko bombardovalo ukrajinskou vojenskou základnu v Javorivu, pouhých 16 km (10 mil) od polských hranic.

Polsko roky varovalo Západ, že Rusko plánuje napravit rovnováhu sil v Evropě ve svůj prospěch. Polští vůdci byli v té době odmítnuti jako alarmisté. Ale už ne.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v pondělí prohlásil, že ukrajinští vojáci potřebují a zaslouží si západní podporu. Trval na tom, že nebojovali jen za svou svobodu, ale také za svobodu svých východoevropských sousedů.

Také označil nápor ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu za vykalkulovanou součást svého geopolitického plánu.

Životně důležité spojení Polska se Západem

Polsko, kdysi v NATO, jako postkomunistický rusofob, se nyní stalo základním pilířem východního křídla aliance. Nejsilnější část řetězce nyní spojující Západ s Ukrajinou.

Většina konvojů se zbraněmi, které Západ vyslal na pomoc ukrajinské armádě, cestovala Polskem. V sobotu Moskva prohlásila tyto konvoje za „legitimní vojenské cíle“ na Ukrajině.

Věří však Poláci, že by Kreml zaútočil na jejich zemi – člena Evropské unie – a, což je v tomto případě významnější, na NATO?

Charta Západní obranné aliance říká, že útok proti jednomu z jejích národů bude považován za útok proti všem.

To by znamenalo střetnutí dvou globálních jaderných mocností – Ruska a USA – čemuž se Západ chce vyhnout. Moskva také, doufá.

Starosta Varšavy a vysoce postavená politická osobnost Rafal Trzaskowski mi řekl, že jeho země nepropadá panice, ale že se lidé začínají ptát – zvláště po ruském raketovém útoku tak blízko polských hranic a řečech NATO o možném plánování chemických útoků ze strany NATO. .

Starosta trval na tom, že je také třeba něco naléhavě udělat s uprchlickou krizí.

Řekl, že jedním z cílů prezidenta Putina bylo rozdělit, a tedy oslabit Západ.

“Putin rád používá falešné zprávy, dezinformační kampaně nebo uprchlickou krizi,” argumentoval Trzaskowski a varoval, že “pokud počet uprchlíků bude stále stoupat, systém v Polsku se zhroutí.”

Vyzývá k větší mezinárodní pomoci – od Evropské unie a Organizace spojených národů – pokud jde o praktickou pomoc, finanční pomoc a ubytování uprchlíků v jiných zemích.

Brusel říká, že Ukrajinci jsou v celém bloku vítáni. Přislíbila finanční prostředky také Polsku.

Zdejší úřady ale říkají, že to nestačí. Evropská komise ostýchavě uvádí přesná čísla.

Starosta Trzaskowski také vyzval Spojené království, aby se „zbavilo byrokracie“ a umožnilo ukrajinským uprchlíkům snadněji vstoupit do Británie.

Bolestivá minulost Polska je pravděpodobně mnohem více znepokojena budoucností.

Příchod ukrajinských uprchlíků sem vyvolal národní vzpomínky na válku, po níž následovala desetiletí sovětské okupace.

Tento týden jsem se ve Varšavě setkal s polskou důchodkyní Kristinou a jejími přáteli, zaneprázdněnými výrobou stuh solidarity s ukrajinskou vlajkou.

“Jsem příliš chudá na to, abych dávala peníze, a příliš stará na to, abych držela zbraň,” vysvětlila Kristina, “takže pro uprchlíky dělám, co můžu. Částečně proto, že se bojím o svůj vlastní zítřek.”