Litevský prezident prohlásil, že je ochoten zastavit dovoz ruské ropy a plynu v posledním znamení toho, jak některé země EU plánují zpřísnit tresty vůči Moskvě za její invazi na Ukrajinu.

“Vytvořilo by to nějaké problémy, ale ty problémy by nebyly kritické,” řekl prezident Gitanas Nauseda.

Litva získala v roce 2019 přibližně 63 % svého dovozu ropy z Ruska.

Prezident Naused uvedl, že toto číslo se nyní snížilo poté, co jeho ropná rafinérie přestala nakupovat ruskou ropu.

USA zakázaly dovoz ruské ropy. Mezitím Spojené království uvedlo, že je postupně ukončí do konce letošního roku, a cílem EU je učinit Evropu nezávislou na ruských fosilních palivech do roku 2030.

Pokud jde o Litvu, prezident Nauseda řekl BBC: „Samozřejmě to závisí na čase: Jak dlouho bychom se potřebovali přizpůsobit [snížení ruského dovozu].

“Řekl bych to ale jinými slovy: Jsme na takový škrt z ruských energetických zdrojů připraveni lépe než mnoho jiných zemí v EU.”

Západní země zasáhly Moskvu koncem minulého měsíce sankcemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu a USA zakázaly dovoz ruské energie, zatímco Spojené království postupně ukončuje dovoz ruské ropy.

EU, která získává zhruba 40 % svého plynu z Ruska, uvedla, že do roka sníží závislost na tomto palivovém zdroji o dvě třetiny.

Varování litevského prezidenta ukazuje, jak jsou některé země ochotny dále tlačit na ruskou ekonomiku.

Dne 3. března vlastník rafinerie, Orlen Lietuva, řekl, že se dohodl se společností Saudi Aramco na dohodě o pěti dalších tankerech s komoditou vytaženou ze Severního moře.

To by podle ní zajistilo alternativní dodávky pro Litvu, Polsko a Českou republiku.

O čtyři dny později firma uvedla, že vzhledem k situaci na Ukrajině je „připravena na jakýkoli scénář, včetně úplného zastavení dodávek z východního směru“.

Kromě ropy Litva v posledním desetiletí pracovala na snížení své závislosti na Rusku v oblasti zemního plynu – včetně otevření vlastního terminálu LNG s názvem Independence.

Nezávislost na elektřině však stále probíhá, řekl prezident Nauseda.

„Stále jsme spojeni s takzvaným Brellovým systémem bývalého Sovětského svazu a toto spojení neumožňuje přechod na jiné [evropské] systémy [v současnosti].

Řekl však, že proces odklonu Litvy od Brell „bude dokončen v roce 2025“.

“Nyní se pokusíme tento proces urychlit, abychom se rychleji odpojili,” dodal.

Prezident Nauseda také uznal přetrvávající obavy, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda by pobaltské země – včetně Litvy – mohly být dalším cílem ruského prezidenta Vladimira Putina.

“Bohužel je to pravda. Protože Putin prohlásil, že největší tragédií 20. století byl rozpad Sovětského svazu, měl na mysli pobaltské země, protože i ty jsou pevnou součástí Sovětského svazu.”

“Takže tohle je hrozba. Nikdy jsme si nedělali iluze, že budeme zapomenuti,” řekl.

Řekl ale, že země zvýšila výdaje na obranu, včetně vojenského vybavení. A věří ve vojenskou alianci NATO.

“Opravdu věřím ve schopnost NATO efektivně fungovat jako organizace kolektivní obrany,” řekl. „Vidím také tuto solidaritu v akci s dodatečným nasazením a vojenskými kapacitami na místě.

“A to je pro mě pravděpodobně nejlepší důkaz, že NATO funguje,” řekl.